Počátky krkonošského lyžování na Petrovce
Příznivé terénní podmínky pro provozování zimních sportů vyvolaly ve druhé polovině 19.století stále vzrůstající zájem o zimní návštěvu Petrovy boudy. Ještě před začátky lyžování to byly především jízdy na saních rohačkách. Od roku 1860 se od Petrovy boudy jezdilo do Špindlerova Mlýna a nebo na sever dolu do tehdy německého Slezska, dnešního Polska. Později se dráhy pro sjezd začaly i upravovat a v provozu bylo pro hosty několik stovek saní rohaček. Ty se nahoru vytahovaly koňským potahem a dolu se sjíždělo za pilotování zkušeného místního horala.
Lyže se v Krkonoších objevují poprvé pravděpodobně roku 1880. Ze Zhořelce na Petrovku přijíždějí dva synové tamního radního pana Krause a přivážejí dva páry lyží. Jejich otec je zakoupil ve Štětíně od jednoho kapitána norské lodi. Jeden pár zde potom chlapci zanechávají na vyzkoušení. V letech 1885 až 1890 podnikají na těchto lyžích první pokusy a výpravy po okolních hřebenech bratři Winzenz a Hermann Adolfové , kteří v té době žili a pracovali na Petrovce. Zatím se nepodařilo zjistit, že by se někde v Krkonoších lyžovalo dříve než právě zde, na Petrově boudě.
K většímu rozšíření lyžování došlo až po roce 1892, kdy hrabě Harrach dovezl do Krkonoš lyže pro svůj lesní personál, aby se mohl v zasněžených horách lépe přemisťovat. V roce 1891 na Petrovu boudu přijeli dva Norové a hostům předváděli své lyžařské umění. Okolní louky se brzy na to staly ideálním cvičným terénem pro první zájemce o lyžování. Mezi první absolventy těchto lyžařských kurzů patřili i vojáci rakouské armády, která zde organizovala zimní cvičení. Ještě před vypuknutím první světové války zde známý český propagátor lyžování, pan Josef Rössler-Ořovský z Prahy, založil první oficiální lyžařskou školu v Krkonoších, ve které působili instruktoři z Čech ale i z Norska. Zvláštní vztah k Petrově boudě mají také Němci, zvláště ti sudetští z Krkonoš. V létě roku 1910 boudu navštívil jistý němec Otmar Fibinger, aby si tu při pěší túře odpočinul. A při této příležitosti zde složil text později velmi oblíbené písně Riesengebirglers Heimatlied (tedy Krkonošský domov, domovina). V písni opěvuje krásu zdější horské přírody. Hudbu k ní složil o rok později Vinzenz Hampel. Text písně začíná „Modré hory, zelená údolí a mezi tím je malý horský domek, nádherný kousek naší země...".
"Museum uses 3D printing to take fragile maquette by Thomas Hart Benton on tour by way of the States". "How expiring patents are ushering within the subsequent generation of 3D printing". Copyright covers an expression in a tangible, mounted medium and often lasts for the lifetime of the creator plus 70 years thereafter. If somebody makes a statue, they could have a copyright mark on the appearance of that statue, so if somebody sees that statue, they cannot then distribute designs to print an identical or comparable statue. 3D fashions can be generated from 2D pictures taken high precision machining at a 3D picture sales space. In 1974, David E. H. Jones laid out the concept of 3D printing in his common column Ariadne within the journal New Scientist.
OdpovědětVymazat