Petrova bouda patří k těm horským boudám, které se nesmazatelně zapsaly do historie Krkonoš. První zpráva o vzniku zdejší boudy je z období kolem roku 1790. Už dříve tu sice stála tzv. letní bouda, sloužící k přechodnému obývání v době letní pastvy, ale historické dokumenty udávají, že již v roce 1811 postavil Johann Pittermann na místě letní boudy novou celoročně obývanou boudu, jejíž název byl odvozen od jeho různě překrucovaného jména Pittermann. Jejím obyvatelům Němci říkali ve svém drsném dialektu zkráceně Pittersleute někdy i Petersleute - tedy česky „Pittermanovi lidé". A tak postupem času se jméno nakonec ustálilo na dnešním názvu Petrova bouda. Johann Pittermann neměl žádné děti a tak v roce 1844 prodal boudu svému synovci Johannu Zineckerovi (známá to krkonošská rodina) za sumu 400 zlatých. I nadále se však zakladatel Johann Pittermann zdržoval na této boudě dál a v roce 1849 v její blízkosti ve sněhové bouři nakonec i zahynul.
Nový majitel velmi pozdvihl úroveň do té doby ne příliš valných služeb pro turisty a návštěvníky. Pod jeho vedením se bouda stala jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a poutníků. Hlavní zásluhu na tom prý měla stále dobrá nálada majitele a velmi kvalitní a oblíbené víno, dovážené sem až z dalekých Uher. Vzrůstající počet turistů a zájem o přenocování ho donutil k přístavbě prvních hostinských pokojů, aby tak mohl nabídnout lepší ubytování, než spaní na seně nad stájí s dobytkem. V roce 1884 zdědil boudu jeho syn Vinzenz Zinecker. V té době již byla popularita boudy obrovská a ubytovací kapacity často nestačily pokrýt poptávku. A tak se v roce 1887 opět stavělo. U starého objektu vznikla nová dvouposchoďová budova hotelu s balkonem a terasou, ale i tato přístavba za čas nestačila pokrýt zájem výletníků.
Mezi roky 1900 a 1901 zmizela stará budova a na jejím místě vznikla nová stavba s dalšími 44 hostinskými pokoji. Petrova bouda zůstávala stále v majetku Zineckerovy rodiny. Po smrti Vinzenze v roce 1913 vedla boudu jeho žena Anna Zineckerová a po ní její čtyři synové. Ti boudu v letech 1925-29 znovu rozšířili a vybavili na tu dobu moderními technickými novinkami, vnitřním zařízením a oba objekty spojili hotelovou halou. Petrova bouda měla v této době 50 zaměstnanců a 64 pokojů pro hosty se stovkou lůžek. Elektrickým proudem byla zásobována z malé vodní elektrárny na Červeném potoce a vodu brala ze studny vzdálené jeden kilometr. V této podobě již bez podstatných změn přečkala Petrova bouda obě světové války.
V období druhé světové války se zde zdržovaly i významní nacisté - jako například K.H.Frank nebo Konstantin von Neurath a další. Bouda byla i v této době hojně navštěvovaná a pro potěšení hostů v ní hrála po celý rok vlastní kapela. Zemědělské produkty poskytovalo vlastní stádo osmnácti krav. Významným přínosem pro život na této boudě bylo zřízení c.k.telegrafního úřadu již v roce 1877 a od roku 1910 zde byla první veřejná telefonní stanice v horské boudě na české straně hor, která měla přímé spojení jak do Rakouska-Uherska, ta i do celého Německa. Byla zde rovněž 30.července 1901 zřízena pošta, která byla uzavřena po válce 31.10.1947. V roce 1945 dostala bouda českého správce a poslední majitelé, bratři Zineckerové, byli 19.6.1945 nuceně odsunuti do Německa. Po celou dobu socialismu sloužila tato bouda k rekreaci odborářů až do roku 1989.
Žádné komentáře:
Okomentovat