Příznivé terénn
í podmínky pro provozování zimních sportů vyvolaly ve druhé polovině 19.století stále vzrůstající zájem o zimní návštěvu Petrovy boudy. Ještě než se začalo lyžovat byly to především jízdy na rohačkách. Od roku 1860 se odtud jezdilo do Špindlerova Mlýna a nebo na sever dolu do tehdy německého Slezska. Později se dráhy pro sjezd začaly i upravovat a v provozu bylo pro hosty několik stovek saní rohaček. Ty se nahoru vytahovaly koňským potahem a dolu se sjíždělo za řízení zkušeného místního horala. Lyže se v Krkonoších objevují poprvé pravděpodobně roku 1880. Ze Zhořelce na Petrovku přijíždějí dva synové tamního radního Krause a přivážejí dva páry lyží. Jejich otec je zakoupil ve Štětíně od kapitána norské lodi. Jeden pár zde potom chlapci zanechávají na vyzkoušení. V letech 1885 až 1890 podnikají na těchto lyžích první pokusy bratři Winzenz a Hermann Adolfové , kteří v té době žili a pracovali na Petrovce. Zatím se mi nepodařilo zjistit, že by se někde v Krkonoších lyžovalo dříve než právě zde. K většímu rozšíření lyžování došlo až po roce 1892, kdy hrabě Harrach dovezl do Krkonoš lyže pro svůj lesní personál. V roce 1891 zde na určitou dobu přijeli dva Norové a hostům předváděli své lyžařské umění. A okolní louky se brzy na to staly ideálním cvičným terénem pro první zájemce o lyžování. 
Mezi prvními absolventy „lyžařských kurzů" patřili i vojáci rakouské armády, která zde organizovala zimní manévry. Ještě před vypuknutím první světové války zde známý český propagátor lyžování z Prahy pan Josef Rössler-Ořovský založil první oficiální lyžařskou školu v Krkonoších, ve které působili instruktoři z Norska. Zvláštní vztah k Petrově boudě mají také Němci, zvláště ti sudetští z Krkonoš. V roce 1910 boudu navštívil, aby si tu při pěší túře odpočinul, jistý Otmar Fibinger. A při této příležitosti zde složil text později velmi oblíbené písně „Riesengebirglers Heimatlied". Hudbu k ní složil o rok později Vinzenz Hampel. Text písně začíná „modré hory, zelená údolí a mezi tím je malý horský domek, nádherný kousek naší země...", takže se zde především opěvuje krása zdejší horské přírody.