Historie Petrovy boudy

Petrova bouda patří k těm horským boudám, které se nesmazatelně zapsaly do historie Krkonoš. První zpráva o vzniku zdejší boudy je z období kolem roku 1790. Už dříve tu sice stála tzv. letní bouda, sloužící k přechodnému obývání v době letní pastvy, ale historické dokumenty udávají, že již v roce 1811 postavil Johann Pittermann na místě letní boudy novou celoročně obývanou boudu, jejíž název byl odvozen od jeho různě překrucovaného jména Pittermann. Jejím obyvatelům Němci říkali ve svém drsném dialektu zkráceně Pittersleute někdy i Petersleute - tedy česky „Pittermanovi lidé". A tak postupem času se jméno nakonec ustálilo na dnešním názvu Petrova bouda. Johann Pittermann neměl žádné děti a tak v roce 1844 prodal boudu svému synovci Johannu Zineckerovi (známá to krkonošská rodina) za sumu  400 zlatých. I nadále se však zakladatel Johann Pittermann zdržoval na této boudě dál a v roce 1849 v její blízkosti ve sněhové bouři nakonec i zahynul.

Nový majitel velmi pozdvihl úroveň do té doby ne příliš valných služeb pro turisty a návštěvníky. Pod jeho vedením se bouda stala jedním z nejoblíbenějších cílů turistů a poutníků. Hlavní zásluhu na tom prý měla stále dobrá nálada majitele a velmi kvalitní a oblíbené víno, dovážené sem až z dalekých Uher. Vzrůstající počet turistů a zájem o přenocování ho donutil k přístavbě prvních hostinských pokojů, aby tak mohl nabídnout lepší ubytování, než spaní na seně nad stájí s dobytkem. V roce 1884 zdědil boudu jeho syn Vinzenz Zinecker. V té době již byla popularita boudy obrovská a ubytovací kapacity často nestačily pokrýt poptávku. A tak se v roce 1887 opět stavělo. U starého objektu vznikla nová dvouposchoďová budova hotelu s balkonem a terasou, ale i tato přístavba za čas nestačila pokrýt zájem výletníků.

 

Mezi roky 1900 a 1901 zmizela stará budova a na jejím místě vznikla nová stavba s dalšími 44 hostinskými pokoji. Petrova bouda zůstávala stále v majetku Zineckerovy rodiny. Po smrti Vinzenze v roce 1913 vedla boudu jeho žena Anna Zineckerová a po ní její čtyři synové. Ti boudu v letech 1925-29 znovu rozšířili a vybavili na tu dobu moderními technickými novinkami, vnitřním zařízením a oba objekty spojili hotelovou halou. Petrova bouda měla v této době 50 zaměstnanců a 64 pokojů pro hosty se stovkou lůžek. Elektrickým proudem byla zásobována z malé vodní elektrárny na Červeném potoce a vodu brala ze studny vzdálené jeden kilometr. V této podobě již bez podstatných změn přečkala Petrova bouda obě světové války.

 

V období druhé světové války se zde zdržovaly i významní nacisté - jako například K.H.Frank nebo Konstantin von Neurath a další. Bouda byla i v této době hojně navštěvovaná a pro potěšení hostů v ní hrála po celý rok vlastní kapela. Zemědělské produkty poskytovalo vlastní stádo osmnácti krav. Významným přínosem pro život na této boudě bylo zřízení c.k.telegrafního úřadu již v roce 1877 a od roku 1910 zde byla první veřejná telefonní stanice v horské boudě na české straně hor, která měla přímé spojení jak do Rakouska-Uherska, ta i do celého Německa. Byla zde rovněž 30.července 1901 zřízena pošta, která byla uzavřena po válce 31.10.1947. V roce 1945 dostala bouda českého správce a poslední majitelé, bratři Zineckerové, byli 19.6.1945 nuceně odsunuti do Německa. Po celou dobu socialismu sloužila tato bouda k rekreaci odborářů až do roku 1989.

Diskusní téma: Historie Petrovy boudy

foto

Božena | 11.12.2011

Protože osud Petrovy boudy mně, ani dalším běžkařům, které znám není lhostejný, udělala bych ji veřejně přístupné album na netu. Pošlete někdo foto, jakékoliv? Budu ráda. Díky. Email - nybo@seznam.cz

interier

jovic | 14.08.2011

je možné zveřejnit kam zmizel tak krásný interier co je na fotkách a proč se majitel boudy nepostaral o řádné zabezpečení když se tvrdí že mohl postavit 5 nových Petrovek??

Re: interier

Admin | 23.08.2011

Zveřejnit so samozřejmě lze pokud bych tuto informaci věděl:-)

a co jinak

jovic | 14.08.2011

proč se tu nedá slovo i památkářům a stavebnímu úřadu a jaké byly problémy se státní doatcí na kulturní památky ?To je přece základ všech dohadů a různých názorů.

Re: a co jinak

Jirka | 08.09.2011

S památkáři bych byl velmi opatrný. Znám osobně poměrně dost případů, kdy rekonstrukci památkového objektu zpočátku velmi optimistickému investorovi, který však svůj elán a optimismus v průběhu realizace díky nim pozbyl, značně zkomlikovali, lpěli na každém shnilém trámu, s odkazem, že je historický...o finančních požadavcích na jejich v řadě případů velmi rozporuplné požadavky nemluvě! V tomto případě dle všech informací majitel po řadu let marně žádal o povolení k rekonstrukci a pak má být veškerá vina na něm. Přinejmenším podivné.

Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Hans z Nizkeho Bavorska | 04.08.2011

Jak jsme se dozvedeli ve zpravach v pondeli, ze shorela Petrova bouda, bylo nam hrozne. Tez jsem tam prozil pekne casy. Proc se uz drive neco nepodnklo? Dale bych chtel se optat proc takovy objekt nebyl pojisteny? Mohou si ty prazaci fakticky vse dovolit, vzdyt to je jasne videt i ve Spindlerovem Mlyne! Uz je to predmesti od Prahy.Dale jak jezdeji s auty po celem meste. To by se nesmelo v OBERDORFU, nebo v GARMISCHI!

Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Petr | 04.08.2011

Hansi, a u vás v Německu by nějaká pojišťovna pojistila starou, shnilou, polorozpadlou a nevyužívanou boudu někde na hřebenech ??? Asi těžko, že ano ??? A že se něco nepodniklo ??? A co by se mělo jako podnikat. Stát za 40 let svého provozu do Petrovky nenainvestoval ani korunu a po roce 1989 se jí rád zbavil už jako rujny. Ihned co byla tato "vzácná kulturní památka" zprivatizována, tak jí ihned chtěla zavřít hygiena. Proč, když to byla kulturní památka ??? Protože to byla jednoduše vybydlená rujna. Proč stát nedal do privatizace Karlštejn, Pražský hrad nebo Hlubokou ??? Petrova bouda neměla šanci na přežití, protože bouda s 250 lůžky by se v dnešní době nenaplnila ani na sjezdovce ve Špindlu, natož na to vyhnalově na hřebenech, kde není kromě čerstvého vzduchu vůbec nic. A ona by se těžko naplňovala i za komunistů, ale zachránovalo to socialistické ROH, které tam zadarmo každý týden nahnalo 250 zoufalců. Pokud by si to měli lidé platit, tak se to zbouralo už v roce 1950.

Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

JK | 04.08.2011

Obávám se že vaše dojmy a pocity jsou v naprostém rozporu s fakty. Každopádně Petrova bouda není první a obávám se že zdaleka ani ne poslední památkou, která padla za oběť restauraci gangsterského kapitalismu v ČR, kde zisk je jediným měřítkem. Že shořela "čistě náhodou" zrovna dva měsíce před tím, kdy majitelům hrozilo udělení pokuty za neudržování, už jen dokresluje celkovou tragičnost vývoje u nás.

Re: Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Petr | 04.08.2011

A co Vám brání v tom, se o ta pravá fakta s náma podělit ??? Můžete začít tím, jaká byla denní návštěvnost chaty v rok uzavření, kolik stálo ročně vytápění a jaký byl a dosud je požadavek KRNAPu na dopravní obslužnost této boudy. A až všechny tyto, pro odborníka znalého věci jednoduché otázky zodpovíte, tak prosím o nějaký smysluplný závěr na téma gangsterského kapitalismu. Děkuji.

Re: Re: Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Honza z Mostu | 04.08.2011

Máte-li k dispozici nějaká relevantní data o obsazenosti Petrovy boudy a jejím technickém stavu, podělte se o ně. Jinak tu pracujete s dojmy, tak se nedivte, že ostatní reagují zase dojmy. Připojím se i já, jelikož "tvrdá" data nemám: bydlel jsem na Petrově boudě několikrát, naposledy před šesti lety - byl jsem tu nadmíru se vším spokojen a Vámi užívaný termín "rujna" považuji za neadekvátní. Navíc tu sehnat termín, kdy by měly volnou kapacitu pro 12 osob nebylo snadné ani během října (mimo sezonu) - Petrovka byla v té době hojně využívána školami a v době našeho pobytu téměř zcela zaplněna, v zimní sezoně tu pro školní skupiny pak fungoval i malý vlek...
Ale jak říkám, také jen vlastní zkušenosti, zřejmě z jiné doby, než když jste Petrovku navštívil Vy.

Re: Re: Re: Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Petr | 04.08.2011

Relevantní číslo mě řekl ještě za provozu vedoucí a to prý bylo průměrně 10 lidí/den. Na 250 lůžek celkem málo. Osobně jsem na Petrovce spal tak 5x, možná 6x. V roce 2004 jsem tam se svojí paní spal 2 noci a kromě nás dvou tam tenkrát nikdo jiný nespal. Ženská tam dokonce ani spát nechtěla, protože to bylo celkem divný, bydlet v tak obřím baráku jen ve dvou. Největší obsazenost jsem zažil při zimním přechodu Krkonoš v roce 2000 a to tam mohlo spát tak 70 lidí. Víc ani náhodou. Interiér byl sice pěkný, ale pod pěknou skořápkou.....však to znáte. Prostě a jednoduše, ta chata byla zralá na kompletní rekonstrukci a to že byl interiér naleštěný, kostru nezachrání. To že by byla chata "skoro" zaplněná jsem za posledních 20 let nezaznamenal. Mě na Petrovce taky nic nescházelo, ale dnes je jiná doba a to že se najdou dva exoti co šlapou po horách pěšky, chatu s 250 lůžky nezachrání. Naposled jsem tam jedl v ten rok, co byla uzavřena a v restauraci nás bylo tak 30. Kolik lidí bylo ubytovaných netuším, ale podle obsazenosti u stolů by je asi člověk spočítal na prstech jedné ruky. A ještě jedna zkušenost. Jezdili jsme každý rok na týdení hory přes Silvestra v počtu 18 lidí a myslím že v roce 2002 nám pár dní před odjezdem bouchlo ubytování na Malé Morávce. Tak jsem narychlo začal pátrat kam na ten týden vyrazit a třeba na Petrovce bylo prázdno. Ten chlap na telefonu mě tenkrát řekl, že nás může klidně přijet celej autobus. Jenže na Petrovku na týden nikdo nechtěl jet . Vy jste tam někdy byl 7 nocí ??? Pokud ano, tak co jste tam dělal ??? Lyžoval na té 100 metrové sjezdovce s převýšením 8 metrů ???

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Honza z Mostu | 04.08.2011

Byl jsem tam na podzim, pozdní léto, vždy cca 4 dny. Nikdy jsem nezpochybňoval, že 250 lůžek na hřebeni Krkonoš je příliš. Proto mi to využití školami připadalo rozumné. Zřejmě to tedy bohužel netrvalo dlouho...
Za hodně mizernou věc jsem považoval propagaci Petrovky. Kdybych ji neznal, nikdy bychom na ni nepřišli. I v době, kdy už se internet stal celkem běžným médiem, se při zadávání dotazu na ubytování v Krkonoších či přímo Špindlerově Mlýně odkaz na Petrovu boudu nezobrazoval. Dříve při využívání informačních center to nebylo o mnoho lepší. Takže ji znali jen nadšenci. To dělá taky celkem dost.
Rekonstrukce byla potřeba - to je jasné. Pokud by to s ní však majitelé mysleli vážně, jak tvrdili, mohli už v době než ji koupili uvažovat o získání grantu na rekonstrukci. Jsem přesvědčen (bohužel už moje přesvědčení nikdy nebude možné ověřit v praxi), že by bylo možné na rekonstrukci této památky získat finanční prostředky z různých zdrojů a následný provoz by byl schopen při rozumném využití sám na sebe vydělat. Samozřejmě by na provozování Petrovky nikdo nezbohatl!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Petr | 04.08.2011

Už 4 roky trvá jednání majitele a památkářů o rekonstrukci. Dodnes nebylo povolení na rekostrukci vydáno a tak majitel nemohl začít nic opravovat. NIC opravovat, protože to byl památkově chráněný objekt. Jediné co mohl, bylo čekat a vyjednávat. Včera to potvrdil i vedoucí památkářů v Krkonoších. Tím pádem je váš argument o začátku prací,správci atd. úplně mimo mísu. A jen tak mezi náma. Majitel má tolik peněz, že by si postavil 5 Perovek a 4 zrekonstruoval, ale neměl povolení. Povolení k rekonsrukci bylo a je tím, co faktickou opravu brzdilo.

Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Adela z Zürichu | 04.08.2011

Do sedmdesatych letech jsem jezdila pravidelne na Petrovku, v roce 1969 jsem tam prozila nezapomenutelnou oslavu vitezstvi Cechu nad Ruskem v lednim hokeji. Je me to strasne lito co se v Krkonosich deje. Nedavno jsem byla po desitce let ve Spindlu, byla to hruza, drive se to tam hemzilo odborari a dnes, vsude jenom Novezbohatli a nebo cizinci a predevim bez vychovani! Hlavne, ze je Profit! To se nevidi ani tady ve Svycarsku v St. Moritz! Ve svete se Cesi chlubi vsim moznym, jsme nejlepsi, nejvzdelanejsi atd. Ale doma nechame vse, co jen trochu pripomina nasi krasnou historii spadnou, sdevatovat a nebo prodat! Je jedno, jestli je to Praha a nebo Krkonose.

Re: Re: Moc velka skoda ake vsemu smutek.

Lyžník | 04.08.2011

Tak zrovna Švýcarskem bych se být Váma neoháněl, protože před 2 lety byla kompletně zbourána stará historická Monte Rosa Hutte, která byla postavená v roce 1894 a byla nahrazena v roce 2010 úplně novou, na dnešní dobu stavěnou boudou. Ve Švýcarsku je hlavním kritériem a na prvním místě ekonomický, ekologický a na dnešní dobu funkční provoz. A má to logiku. Udržovat v chodu obří ratejnu s 250 lůžky, kde se měsíčně protopí 100 000Kč za elektřinu a ubytuje se denně 10 lidí na jednu noc........tak to by ta chata nepřežila ani 10 minut. To je totiž naprostá zvrhlost a neúcta k přírodě. Vy taky doma nejezdíte ve Škodě 100, ale máte určitě modernější auto. Stejn tak ledničku, pračku, myčku, vysavač atd. Vážená paní. Je památka a památka. Jak zde již někdo napsal. Památkou je Karlštejn a ne shnilá nefunkční a zastaralá ratejna na konci světa.

Re: Re: Re: Moc velka skoda a ke vsemu smutek.

Adelka, jeste stale z Zürichu | 04.08.2011

Chtela bych Vas upozornit, ze uplne stejne reakce byly tady ve Svycarsku na zbourani stare Monte-Rosa Hütte v 2883 m/nm, ktera byla postavena v roce 1894. Nyni prestyzni projekt ETH Zürich. Mimochodem Vam se libi, co se tam ted postavilo? http://www.neuemonterosahuette.ch/ a nezapomente se podivat na listinu Sponzoru, ty na Petrovce od roku 1948 urcite nebyly. A jeste neco, Monte-Rosa Hütte lezi v oblasti Zermattu, take jednoho z mist, kam jezdi predevsim lidi s tezkou portmonkou, a presto se v Zermatu autem jezdit nesmi! Kazdy ho musi nechat na zachytnem parkovisti a dojet na misto vlakem!

Re: Re: Re: Re: Moc velka skoda a ke vsemu smutek.

Lyžník | 04.08.2011

Nemusí. Pokud bydlí v Zermattu, tak ho až na ubytko v 99% doveze elektrotaxi v režiji ubytovatele, nebo si toto taxi zaplatí. Z Tasche to stojí 3 franky. Co se týče drahoty v Zermattu, tak se tam dá v kempu vegetovat v plné sezoně za 11 fr a mimo kolem 7 - 8 fr. Takže nic neobvyklého, nebo drahého. U moře jsou kempy dražší. Co se týče té nové Monte Rosa Hutte, tak mě se líbí a je rozhodně pro Švýcarskou přírodu lepší, jak ta stará kamenná chata. A věřte nebo ne, budou další. Mluvil jsem z chlapíkem od Alpského klubu a v podobném duchu se budou nahrazovat další staré chaty ve Švýcarsku. Čeká se pouze jaké výsledky bude mít tato nová a plně soběstačná chata. Prý se jedná o horizont 5 let. Jinak máte pravdu co se týče té dopravy do Zermattu, ale jaký vlak, nebo taxi vás odveze ze Špindlu na Petrovku a hlavně - CO TAM HODLATE DĚLAT, když tam nic není ??? Ta chata je mimo mísu už 60 let a přečkala jen díky ROH a týdenní dovolené pro lidi zdarma. Za své peníze by tam nikdo nejezdil ani za komunistů.

Slavna historie Riesengebirge pomalu konci.

Jan Repolar | 04.08.2011

Co tu nemci za 500 let vybudovali, Cesi za 50 let znici. Bouda pojistena nebyla, dum v takovem stavu a na takovem miste nikdo nepojisti. Pan Kovar chtel uz od zacatku boudou zbourat, podle stavaru byla neopravitelna a v havarijnim stavu a kompletne napadena aktivnim drevokaznym hmyzem vcetne nosnych konstrukci. Nabizel ze postavi totoznou repliku, ale pamatkari to odmitli. Unikatni interier byl uz dlouha leta zcela znicen. Ted ma pan Kovar cisty stavebni pozemek bez zavazku a stavet se bydou luxusni apartmamy, ktere nakoupi par podnikatelu z Prahy. Vina je samozrejme u Vladi Kovare, ktery ten dum vubec nemel kupovat nebot znal jeho stav i postoj pamatkaru dopredu a Petrova bouda by se stejne casem zritila nebot silenec ktery by investoval stovky milionu do neceho neopravitelneho neexistuje. A druha polovina viny je u pamatkaru, kteri jsou zcela mimo realitu s pozadavky na majitele a jejich financnimi naroky.

Re: Slavna historie Riesengebirge pomalu konci.

Petr | 04.08.2011

Pane, LŽETE !!! Žádné apartmány se tam stavět nikdy nebudou. Za prvé - jen úplný demagog by na takovém místě stavěl apartmány, protože tam nic není. Není tam přístup, není tam sjezdovka, není tam vlek, není tam žádná běžecká trasa, prostě tam chcípl pes. Za druhé - pokud by se někdo takovej našel, co by ta apartmány postavil, tak tam budu stát od rána do večera a čekat na toho hlupáka, který si ten apartmán přijde koupit. Vždyť se nemůžou prodat ani ty apartmány na Davidovkách a tam je sjezdovka 20m od baráku, je tam křižovatka tras a je to do Špindlu o polovinu blíž. A nikdo je nekupuje, tak kdo by koupil apartmán na Petrovce, když je to tam z nejbližšího parkoviště 2,3Km do kopce s převýšením 200m a minimálně 7 měsíců v roce je to jinak než na skůtru či rolbě dopravně nedostupné ??? Pokud tam vyroste bouda s 20 lůžky, tak bude mít co dělat, aby se uživila. Stará Petrvka byla určena k zániku už 17.11.1989, protože po otevření hranic bylo jasné, že už tam nikdo jezdit nebude. Nebýt to za komunistů chata ROH, kam se jezdilo hromadně "zadarmo" pod záštitou odborů, tak to spadlo už v roce 1950. Za peníze by tam nikdo nejel ani za komančů.

Re: Re: Slavna historie Riesengebirge pomalu konci.

Honza z Mostu | 04.08.2011

No vidíte, a já znám dost lidí (včetně sebe), kteří se tam rádi vraceli a jezdili by tam dodnes, kdyby to bylo možné - a třeba i za trojnásobnou cenu...

1 | 2 | 3 | 4 > >>

Přidat nový příspěvek